Julské Alpy II

Stejně jako loni jsme letos využili k cestě do Slovinska svátky na začátku července. Tentokrát jsme jeli sami, cesta byla stejná jako vždycky.

Den 1: Rombon 2208 m
Výstup na Rombon začíná přímo v městečku Bovec - tj. asi 20 km jižně od "našeho" kempu v Trentě. Cesta vedla zpočátku lesem, potom kosodřevinou - docela nuda. Jakmile jsme "nastupali" dostatečně vysoko, začlo to být zajímavý. Jednak byly docela slušný "panoramata", teda pokud se protrhala mlha, a pak je zde spousta zákopů z první světové války. Jak tady válčili nechápu, v zimě, bez goretexek... No a z vrcholu je výhled opravdu super.

Den 2-3: Dolina Triglavských jezer
Stejnou cestou jako loni jsme šli z Trenty k Zasavske koče, odtud jsme pokračovali po levém hřebenu nad Dolinou Triglavských jezer k chatě Koča pri Triglavskih jezerih (1683 m), kde jsme přespali. Cesta to byla krásná, z hřebenu jsme měli všechna jezera jako na dlani a asi to není vyhledávaná trasa, protoče jsme nikoho nepotkali. Na chatu jsme dorazili celkem pozdě a podařilo se nám spát v takovém "vejminku", takže to bylo levný.

Další den jsme šli údolím zpět k Zasavske koče, kde jsme se vydali na nejobtížnější část letošní cesty.
V průvodci se píše:
Od chaty Zasavska koča stupáme ke kótě 2194 m (Vršač nad Zadnicou). Následuje nádherný, vyloženě vzdušný úsek vedoucí po úzké skalní polici zvaný Skozi rižo. Vzhledem k její severní orientaci zde dlouho a často leží zledovatělý sníh. Mačky a cepín jsou takřka nezbytné. Těžký, ale velkolepý úsek s dech vyrážejícími rozhledy na Razor a špičatý Stenar.
No a přesně tak to bylo. Chvílema to bylo vzdušný až moc, takže jsme se museli "cvakat", s tím sněhem to naštěstí šlo. No a od Třžačske koči jsme seběhli stejnou cestou jako když jsme se loni pokoušeli o Triglav.

Den 4-5: Odpočinek & Cesta
Protože jsme byli po včerejšku celkem zničení a počasí nebylo nic moc, tak jsme jenom odpočívali a další den jeli dom.